Ve své době byl uznáván jako vynikající varhaník a mistr improvizace, jeho skladby však byly dlouho nedoceněny. Slavný německý hudební skladatel Johann Sebastian Bach se narodil před 330 lety - 21. března 1685.

Bach pocházel z durynského Eisenachu. Základy hry na smyčcové a dechové nástroje získal od otce, který zemřel když bylo Johannovi deset. Od 15 let se živil sám jako sopranista v Lüneburgu a již jako osmnáctiletý se stal varhaníkem a ředitelem kůru v Arnstadtu.

V roce 1708 se přestěhoval do Výmaru, kde se stal dvorním varhaníkem vévody Wilhelma Ernsta, jenž ho v roce 1714 jmenoval koncertním mistrem. Právě výmarské působení je považováno za "zlatý věk" Bachova varhanního díla.

V centru Bachovy tvorby, která čítá přes 1100 kompozic, stojí díla duchovní, zejména kantáty, jichž se dochovalo přes 200. Neméně významné jsou i jeho skladby pro klávesové nástroje, veledílem je Dobře temperovaný klavír, jenž obsahuje ve dvou dílech z let 1722 a 1744 po 24 preludiích a fugách. Ze skladeb orchestrálních patří k nejznámějším Braniborské koncerty, věnované braniborskému markraběti Christianu Ludwigovi.

Za jednu z nejgrandióznějších hudebních kompozic v dějinách hudby je považována Bachova monumentální Mše h moll, jež vznikla v letech 1733 až 1739 na objednávku pro drážďanský dvůr. Své dílo završil Bach cykly Hudební obětina (1747), téma skladateli zadal pruský král Fridrich II., a Umění fugy (1739-1750), který zůstal nedokončen a jenž bývá považován za dosud nepřekonané dílo svého druhu. Jedním z mála Bachových děl vydaných ještě za jeho života je klavírní cyklus Goldbergovy variace (1741).

Bach, který byl dvakrát ženatý a měl celkem dvacet dětí, zemřel 28. července 1750 v Lipsku na infarkt.