Do dějin světové kinematografie se zapsal především jako mafiánský boss Michael Corleone v oceňovaném dramatu Kmotr. Na svém kontě ale má i řadu dalších filmů, na jejichž kvalitách se shodnou diváci i kritici.

Před 75 lety, 25. dubna 1940, se narodil americký filmový a divadelní herec Al Pacino.

Alfredo James Pacino, jak zní jeho celé jméno, vystudoval herectví v legendární newyorské škole Actors Studio. V roce 1963 zahájil úspěšnou divadelní kariéru a úspěchy posléze sklízel i na Brodwayi.

Před kamerou se Al Pacino poprvé objevil koncem 60. let, kdy si zahrál roli narkomana a dealera ve filmu Panika v Needle Parku. Při této příležitosti si jej všiml režisér Francis Ford Copolla a nabídl mu roli v dramatu Kmotr. Mafiánská sága z roku 1972 patří mezi přelomová díla takzvaného Nového Hollywoodu. Snímek získal tři Oscary, včetně ocenění za nejlepší film.

Na Al Pacina však zlatá soška nezbyla. Úspěch Kmotra mu nicméně otevřel dveře k elitním režisérům. V dalších letech tak natočil sérii filmů, jež patří do zlatého fondu světové kinematografie. Navíc dostal možnost předvést celou šíři svého hereckého rejstříku - byl psychicky labilním tulákem (drama Strašák), odvážným policistou odhalujícím korupci ve vlastních řadách (Serpico) či bisexuálním zlodějíčkem, kterému se z rukou vymkne přepadení banky (Psí odpoledne).

V 80. letech se Pacino z Hollywoodu poněkud stáhl a naplno se věnoval milovanému divadlu. I tak ale v té době natočil například slavné kriminální drama Zjizvená tvář. V roce 1993 se po šesti oscarových nominacích konečně dočkal a získal cenu akademie za roli slepého plukovníka ve filmu Vůně ženy.

Ani ve vyšším věku neztratil Al Pacino nic ze svých hereckých kvalit. Svědčí o tom mimo jiné Zlatý glóbus, který získal před čtyřmi lety za roli v televizním filmu Doktor Smrt, kde ztvárnil kontroverzního amerického lékaře a zastánce eutanazie Jacka Kevorkiana.