Postavil jsem si RD na velkém pozemku s mnoha stromy. Před dvěma roky jsem začal napoprvé s výrobou vín a destilátů a celkem se zadařilo. Ta alchymie mě chytla. Nejsem abstinent, ale ani velký fanda sklínek vína. Postačí mně obden sklínka vína k televizi (když je k čemu a když je pohodička). Spíše dělám radost druhým. Takže dělám vína z třešní, višní, ptáčnic, březové vody. Zvláště z těch dvou posledních jsou kupodivu velmi dobrá zajímavá vína. Naopak samotné třešňové je na nic, musí se míchat. Březové víno je výrobně velmi náročné, ale léčivé. Rybíz mám, ale nemám rád vína z něj. Mám hodně jabloní, a tak z některých sort dělám calvados. Dělám na dva způsoby. Jeden přes vinovici z moštu z jablek, je to náročné, ale dle mého je to velmi kvalitní destilát. Druhý klasicky z kvasu z jablek. 

Doba kvašení je napínavá a dost často se přistihnu, jak běhávám i za noci kontrolovat průběh a teploty kvašení. Prostě chemie zázraků. Stačí malá nepozornost a celý demižon je v trapu či už to není ono. Jo, zabolí to, když je taková smůla a tolik práce přijde nazmar. Naopak ta radost, když výsledek předčí očekávání. Největší radostí je pak čištění, míchání vín v to nejlepší, co může produkt dát. Pak si vyrobím vlastní etikety a plním do lahví.

Přebytek calvadosu pak používám na výrobu léčivých tinktur, zvláště mám rád rhodiolu, třezalku, měsíček, pupeny černého rybízu, kaštan, hloh, mydlici a peruánské bylinky /jejich složitá jména ani nebudu jmenovat/.

Je to krásný pohled ,když vejdu do spíže a kouknu se na své výrobky, nemluvě, když se mohu pochlubit a něco nabídnout návštěvě...

Dobrý sport (je to námaha) a super relax (trochu vyšroubovat mozkové závity a zklidnit mysl), doporučuji! Není to tak finančně náročný koníček, tedy až na ten drahý cukr, ale dá se nakoupit někde levněji  a poplatky z pálení, ty taky někdy zabolí/, v globálu Vás to přijde levněji než kupovat drahá ředěná vína obarvená a plná konzervantů. Pijete, co jste si udělali, a máte záruku jakosti a kvality.