Kolik spánku potřebují zvířata? Podle katalánského listu La Vanguardia některá více, některá méně, ale spí všichni, včetně jednobuněčných organizmů. Masožravci stráví spaním více času než býložravci, stejně jako menší zvířata spí déle než ta větší. Rekordmanem ve spaní je s dvaceti hodinami denně netopýr, naproti tomu třeba žirafě stačí dvouhodinová siesta.

Dospělý člověk, který chce být v dobré kondici, spí v průměru osm hodin denně. Z nich tvoří takzvané fáze REM, v nichž se zdají sny, necelé dvě hodiny. Starším lidem obyčejně stačí méně hodin spánku, třeba jen pět a půl hodiny, miminka naopak stráví v náruči boha Morfea třeba i 16 hodin denně.

Stejnou dobu jako dospělý člověk spí zvíře člověku fyziologicky nejpodobnější - prase. Některým zvířatům stačí mnohem méně, například kůň odpočívá jen zhruba tři hodiny denně, asi tak dlouho jako slon. Kdo ovšem nejvíce lenoší, je netopýr, který spí 20 hodin a přes 80 procent života tak má zavřené oči.

Psi stráví spánkem asi deset a půl hodiny denně a kočky potřebují nejméně 12 hodin odpočinku. Nicméně je známá věc, že tito domácí miláčci, zejména pak kočky, lenoší déle.

Nejdelší REM fázi spánku má ptakopysk, jemuž se "zdají sny" osm hodin ze 14hodinového spánku. V případě ryb spánek neznamená zavírání očí, neboť nemají oční víčka, ale stav klidu. Ryby si dopřávají krátké siesty během dne i noci.

Zvláštností jsou techniky odpočinku u vodních savců. Například delfíni a tuleni jsou schopni spát a polovinu mozku mít v bdělém stavu, což jim umožňuje kontrolovat dýchání. Delfíni často spí v páru a přitom společně bok po boku plavou.

A pokud se někomu zdá nemožné spát a přitom plavat, jak se pak musí divit tomu, že někdo spí a létá. Dokáže to rorýs obecný, malý pták, který spí rovněž jen polovinou mozku, takže může spát v letu.

Také na zemi existují spánkoví akrobaté. Lenochod, který navzdory svému jménu spí "jen" 14 hodin denně, stráví většinu času zavěšen na stromě, ať už je vzhůru, nebo spí. To samé dělají netopýři. Také koaly spí na stromě, ale lehátkem jsou jim přitom větve. Rosničky se zas k větvičkám přilepí přísavkami, které mají na konečcích nožek.

Kromě každodenního odpočinku je u zvířat také častým jevem takzvaná letargie, tedy klidový stav provázený útlumem fyziologických procesů. I hibernace, neboli zimní spánek medvědů, může být přerušen, a to výjimečnou událostí - porodem. První dva či tři měsíce života pak medvídě saje mléko spící matky, která je pak po probuzení ze zimního spánku i o 40 procent své váhy lehčí.

Dalším, kdo v zimě hibernuje, je netopýr. Ještě předtím se ale páří, takže samice netopýra má v genitáliích semeno do konce hibernace. Teprve na jaře, když se probudí, dojde k oplodnění.

U skokanů maskovaných se někdy stává, že páření nestačí dokončit před začátkem zimního spánku. A tak zůstavá pár v kopulační pozici několik měsíců, než se na jaře probudí a samička pak naklade až 4000 vajíček.