Jít s kůží na trh

Můj svět

Jít s kůží na trh

Datum: 7. 7. 2018

Diskuze: 27

ilustrační foto: pixabay.com

Všichni to rčení známe a víme, co je tím myšleno. Ne každý je však přizpůsoben k tomu, aby opravdu byl odhodlán na ten trh jít. Takové vystoupení má totiž za následek spoustu negativ. Můžu se ztrapnit, nemusím mít pravdu, s mým názorem spousta lidí nesouhlasí, spousta lidí si řekne – co je to za blbce, rozpoutám nekonečný řetězec názorů, ve kterém se ve výsledku všichni ztratí…

Ať jsou politici, jací jsou, jedno jim nelze upřít. Jdou se svojí kůží na trh. Nemohou vystupovat anonymně, což jim přináší výše zmíněná negativa.

Další skupinou lidí jsou ti, pro které se trhem stává virtuální svět internetu. Mají možnost komunikovat a vyjadřovat své názory veřejně a beztrestně (ve většině případů) a to k čemukoliv. Jedinou podmínkou je kdesi se registrovat a hurá do toho. Tento typ komunikace mě nikdy neoslovil. Nekomentovala jsem články na veřejných portálech, ani jsem komentáře jiných nesledovala. Měla jsem vždy ráda přímé debaty z očí do očí a komunikačním kanálem se pro mě stávaly hospody, hospůdky a posezení s kamarády.

To vše se změnilo se vstupem na i60. Systém – vy mi dáte prostor uveřejňovat mé články a názory a já vám za to dám v plen své pravé jméno. Vím, že bych se klidně mohla registrovat pod jménem Fialka Modřínová a většině čtenářů by to bylo jedno (vždyť kdybych si dala jméno Eva Zezulová, nikoho by ani nenapadlo, že to není jméno skutečné). Ale já se nechci skrývat. Nejde o čtenáře portálu, ale o mé známé, ke kterým se mé příspěvky v menší či větší míře dostávají. Jsem to já se svými myšlenkami, názory a mé uveřejněné pravé jméno mě nutí k přemýšlení. Neublížím? Neztrapním se? Mám skutečně pravdu? Co má rodina, nebudou se mým dětem posmívat, že mají trhlou matku? Obhájím svůj názor před svými nejbližšími? Anonymita není ochrana osobních údajů. Anonymita je selhání osobní statečnosti obzvlášť před svými známými.

Už jen přemýšlení o tomto příspěvku mi dalo víc práce než jeho napsání. A za nejdůležitější moment považuji kliknout na ikonu zveřejnit. Pak teprve půjdu se svojí kůží na trh. A věřte mi, že až toto udělám, pak se na některé vaše komentáře vůbec netěším.

| Můj příběh

Autor: Blanka Macháčková

Hodnocení článku:

Moje hodnocení:

Pro hodnocení se musíte zaregistrovat nebo přihlásit .

SDÍLET NA FACEBOOK

Zpět do rubriky Zpět na homepage

Váš příspěvek do diskuze:

27 komentářů

Hana Rypáčková 9.7.2018 22:28

Nejlépe se cítím být ve své kůži, ale neskrývám se pod cizím peřím, tedy jménem. Vždyť to půjčené jméno může být někoho jiného a ten by se pak necítil ve své kůži, když by se obhajoval , že on to není...Nejmilejší jsou mi íčkaři při setkání osobním. A tak je mi i milá fotka u jména.

Soňa Prachfeldová 9.7.2018 21:00

Výborný článek. Myslím, že každý,á máme svůj vlastní rozum a jednáme podle toho. Na i60 jsem od samého začátku . Můj přístup k přispívání - ať jsou to články, či fotky, je takový, abych se nemusela stydět za to, co zveřejním, ať už je to povídka, či fotky. Na trh s vlastní kůží chodíme ve skutečném životě i virtuálním a věřte , lidé nejsou hloupí a poznají předstírání, či falešné kamarádství. Ještě se zmíním o politickém odstavci. Budou komunální volby a my jako Nezávislí - Patrioti obce musíme sbírat podpisy lidí, zda nám důvěřují. Politické strany tak nemusí, je zaštiťuje jejich rodná strana. Půjdu se svou kůží na trh - sbírat podpisy . Trochu mi vadí, když zadám své jméno, kolik je toho napsáno , ale nemám se za co stydět. Tak se nebojme přátelé jít se svojí kůží na trh !

Elena Valeriánová 9.7.2018 19:44

Přečetla jsem si článek i všechny komentáře. Za dobu, co jsem na portálu jsem napsala docela dost článků, básniček nebo spíše pokusů o ně a uveřejnila nespočet autorských fotek. Jsem ráda, že se za sebe nemusím stydět a mohu se podepisovat pod to, co vytvořím svým vlastním jménem. Při hovoru se ráda lidem dívám do očí, virtuálně to nejde a tak beru "jako pohled do očí" používání vlastního jména. Anonym ve mně nevzbuzuje důvěru stejně jako podání ruky ve stylu "leklé ryby". Paní Blanko, oznaceni "počin týdne" si váš článek určitě zaslouží.

Radovan Cakl 9.7.2018 14:21

Ivano K., nač ty jmenovité invektivy? Pokud jsi byla na íčku nějakou dobu před přestavbou, tak si vzpomeneš, pokud jsi spravedlivá a objektivní, že používání částí článků z internetu ve vlastních článcích bez uvedení citace, nebo vydávání stažených fotek z netu za vlastní, bylo, i když ne jediným, ale jedním z důvodů zrušení několika členských profilů. To jen pro upřesnění.

Blanka Macháčková 9.7.2018 14:19

Děkuji za vaše příspěvky a upozornění. Vše špatné je pro něco dobré. Teď už si budeme dávat pozor.

Radovan Cakl 9.7.2018 13:37

Dovolím si opravit tvrzení autorky článku v diskusi, že popisky k úvodním článkům dává redakce. Pokud autor/ka článku nepřiloží úvodní fotku, doplní ji redakce včetně uvedení zdroje, jako pixabay.com, atd. Pokud ale fotku autor/ka přiloží, většinou autorství fotky uvádí pod článkem. Když autorství pod článkem není uvedené, redakce zřejmě oprávněně předpokládá, že fotka je autora článku. Právní odpovědnost za oprávněnost zveřejnit fotografii jde za autorem článku.

Zuzana Pivcová 9.7.2018 13:16

Jíťo a ostatní, označení "Archiv autorky" pochází ode mne. Označuji tak úvodní fotky k připraveným článkům, u nichž neznám zdroj. Pokud je jasné, že jde o vlastní fotky, dám "Foto autor/ka". Pokud u článku není nic, více či méně pracně hledám v dostupné fotogalerii a označuji "Ilustrační foto...". Pokud tam je fotka a nevím, odkud, což se někdy stane, volím neutrální výraz "Archiv...". Dana už teď zdroj označuje. Každý zprvu neví, jak se vším zacházet.

Jitka Caklová 9.7.2018 12:50

Pokud napíši článek a přiložím fotografii s názvem "archiv autorky", tak to musí být, buď fotografie vlastní, nebo rodinného příslušníka, ale i v tomto případě ho mohu uvést jako autora. Archiv mohu mít jakýkoliv, ale pokud se jedná o fotografie stažené do "mého archivu" z internetu, pak je mojí povinností uvést zdroj. Pokud to neudělám, je to, ne přímo krádež, ale přinejmenším uvádění čtenáře v omyl. Pamatuji, že za tyto a podobné prohřešky se po odhalení z tohoto portálu vylučovalo, jako ponaučení pro ostatní.

Oldřich Čepelka 9.7.2018 11:41

Mě taky ta bytost ZH zaujala, v 08:17 reagující. Bylo to podle scénáře, že nejlepší obranou je útok (vybrala si autorku). Pak šikovný únik změnou tématu. A nakonec to poučení "Invektivy internetových idiotů ignorovat!" O kom to jen psala,že? :-)

Jitka Caklová 9.7.2018 07:15

Děkuji Z.H. 8.7.2018 08:17 za osvětu. D. M. Ruiz také píše, že vším co člověk říká a píše o druhých, tak tím vlastně vypovídá o sobě samém. Takže, když jste mi nedávno na chatu napsala, že jsem "mešuge", tak mě těší že dle D.M. Ruize mám v tomto jasno, 4 "i" nevyjímaje.

Naděžda Špásová 8.7.2018 16:44

Blanko, souhlasím s tím, co jsi napsala. Už několikrát jsem se vyjadřovala k anonymům na i60 a vadí mi pořád. Nemám hroší kůži, taky proč? Za své jméno se nestydím, rodině je jedno, co si zveřejňuji a na vnučku se vždycky zeptám. Jsem pouze na tomto portálu a jinam se ani hlásit nehodlám. Taky jsem ráda, když si můj příspěvek přečtou moji známí, ale i ti, které neznám. Na anonymitě je vždy něco divného. Když budu chtít, aby o mě nikdo nic nevěděl, tak se nebudu zviditelňovat na veřejném portále. Na FD je několik jmen, která nejsou evidentně pravá a to mi taky vadí. A autorské fotky neřeším vůbec. Blanko, třeba jsou za těmi anonymy nějaké slavné osobnosti a bojí se, abychom je my, obyčejní důchodci, o něco, nedej bože,.nežádali. :-)

Jana Kollinová 8.7.2018 13:44

Bojím se chvíle, kdy se mi stane virtuální svět reálným. Jsem babička a snažím se vysvětlovat vnoučatům, která občas propadnou videohrám, že tudy cesta k vítězství nad padouchy nevede.

Marie Doušová 8.7.2018 13:24

Jsem docela krátce na i 60 a nikdy by mě nenapadlo si měnit jméno a nebo být anonymní. Vždy si stojím za tím co vypustím z pusy a foto dávám také jenom svoje. Proč lidi se kterými se chci přátelit , uvádět v omyl. Za sebe se nemusím stydět a schovávat se za někoho vymyšleného. V životě jsem si zažila spousty bezpráví ,ale stále věřím , že nás slušných a přímých lidí je hodně. Blanko článek je velmi pěkně napsán a věřím , že nás pod svým jménem je hodně.

Blanka Macháčková 8.7.2018 09:16

Paní Zorko, jste bezesporu chytrá žena, už proto se divím vaší anonymitě. Váš odhad je správný. Co ale není správné, je váš názor na "ukradenou" fotografii. Autora pod titulní obrázek dává redakce. Proč by archiv autorky nemohl obsahovat obrázky z pixabay, obzvlášť jsou-li volně přístupné? Pane Čepelko, vaši diskusi jsem dohledala. Omlouvám se, že můj článek vyznívá jako váš plagiát, ale již v tuto dobu byl napsaný. O to víc mě těší. že jsou naše názory téměř identické. Paní Aleno, vůbec se nemusíte omlouvat za váš poznatek. I když portál I60 probíhá ve virtuálním prostředí, je pro mě naprosto reálným. Proto jsem tento článek napsala. Děkuji za v š e c h n y vaše názory.

Zorka Horká 8.7.2018 08:17

Ať už si lidé myslí cokoli,cokoli dělají nebo říkají,neberte si to osobně.Názory druhých odpovídají tomu,čemu tito lidé věří,a proto ať si o vás myslí cokoli,ve skutečnosti se vás to netýká.Vždy to vypovídá jen a jen o nich.(citace Miguel Ángel Ruiz Čtyři dohody).Moralizovat a při tom přehlížet a tolerovat zlodějny? Jde vám to skvěle....přeji všem ať jste tu samí takoví ti "křišťáloví."A Boží mlýny s.r.o. melou to je jisté.Vzpomeňte,jak ten pán křišťálovější než křišťál dopadl. Všichni níže se vyjadřující přece vědí,proč paní B.M. tento článek napsal.Je to reakce na moje u pozornění, že p. Puchalská má většinu svých článků "ozdobenou" úvodní fotkou staženou z internetu a přesto trvá na tom, že jsou to fotky její autorské.Nereagovala na několik měsíců stará lehká upozornění a na přímé dotazy odpověděla lživě.Ke zlodějně elegantně přidala lež.Dvěma kliknutími zjistíte původ fotografije.Na to eseróčko spoléhám a doufám,že některý článek s kradenou fotkou si přečte skutečný autor fotky nebo majitel autorských práv.Ani ho nemusí převzít Seznam.K ochraně svého soukromí mám závažné důvody.I nadále se budu držet rady vyšetřovatele PČR a sice zásady čtyř i:Invektivy internetových idiotů ignorovat!Dovolím si to shrnout - zlodějka a lhářka ze mě nebude,ale ani podporovatelka těchto hnusů.Vyjadřovat se nebudu k ničemu, abych nepopudila "poslední spravedlivé."

Marie Ženatová 8.7.2018 05:16

Díky za Váš článek. Jsem moc ráda na i60. Je to můj úplně první ranní rituál se sem nakouknout, pročíst a když mne nějaký článek velice zaujme, zvořile na něj reagovat...

Zdenka Jírová 7.7.2018 23:36

Vždy se podepisuji svým pravým jménem. Nikomu nenadávám, někdy souhlasím, někdy ne, ale tak už to v životě bývá.

Oldřich Čepelka 7.7.2018 23:29

Milé dámy, opravdu velmi krásné názory od vás všech, cítím to stejně, viz moje diskuse s panem nebo paní Z. H. na chatu Politika od 3. 7. večer. Chci jen dodat: i60 je veřejný prostor, protože je dostupný veřejnosti. Představte si, že přijdete s přáteli do hospody a tam si k vám přisedne někdo anonymní, bude celý zahalený a uvidíte jen štěrbiny s očima. Je to muž nebo žena? On (ona) s vámi začne komunikovat, chvílemi vtipně, chvílemi urážlivě, vůbec nevíte, co má za lubem. Člověk si obvykle nebere kuklu a nevydává se za někoho jiného, když chce hovořit jako dospělý s dospělými. Asi se chce jednostranně bavit nebo snad škodit a být přitom beztrestný. Ve slušné společnosti bychom takovou osobu z hospody vykázali.

Eva Mužíková 7.7.2018 22:31

Se svojí kůží chodim na trh ráda.

Alena Tollarová 7.7.2018 21:41

Také já se mohu podepsat pod slova tohoto článku a vlastně i ostatních komentátorů. Portálem se potuluji 4 roky. Zpočátku jsem se otvírala asi víc než bylo zdrávo. Párkrát jsem dostala za vyučenou a jsem mnohem opatrnější. Určité rubriky na chatu občas navštívím jen proto, abych jako člen redakční rady byla jakž takž v obraze o dění. Docela často se nestačím divit a rozpačitě se usmívám nebo nechápu. Svou parketu jsem si tu, doufám, našla a v této pozici je mi dobře. Nevím, proč bych neměla vystupovat pod svým opravdickým jménem. A jsem ráda za každého človíčka, kterého poznám i osobně.

Načíst starší příspěvky