Anglie
Od dětství se mi líbila angličtina a postupně jsem se začala o Anglii (Velkou Británii) zajímat. I když jsem později vystudovala na vysoké škole ruštinu a němčinu, zůstala Anglie po celý život mojí srdeční záležitostí. Proto jsem se tam vydala před několika lety na poznávací zájezd. Jeli jsme autobusem a trajektem přes La Manche. Ve větrném počasí jsem stála na palubě, dívala se do zvedajících se vln a užívala si nádherný pocit volnosti. Pak jsem uviděla proslulé bílé útesy doverské. Naše první zastávka na cestě z Doveru byla v Canterbury, kde se nachází jedna z nejstarších a nejkrásnějších katedrál v Anglii. Vystoupila jsem z autobusu a pocítila něco, co v cizině nikdy předtím. Údiv, úlevu, štěstí, pocit něčeho blízkého … - těžko to popsat. A řekla jsem si: „Já jsem tady“. Bylo to něco zcela jiného než třeba v Německu, kde jsem se cítila jistá díky znalosti jazyka, nebo v Itálii, kde jsem se v úžasu dívala na památky římské kultury. Když jsem to později vyprávěla kamarádce, jejíž manžel je shodou okolností Angličan, řekla mi: „Vrátila ses“. Věřím tomu, že jsem v minulém životě v Anglii žila.
Rakousko
Během poznávacího zájezdu do Rakouska a Švýcarska jsme zajeli do rakouských Alp podívat se na Krimmelské vodopády, nejvyšší v Evropě. Zatímco ostatní se šplhali po cestičce do kopce k jejich horní části, já jsem zůstala stát na výběžku jen několik metrů nad místem jejich dopadu. Nikdo vedle mne nebyl, nerušily mne hlasy lidí, slyšela jsem pouze shora se řítící masu vody. Pozorovala jsem ji v tichém úžasu. Pak jsem se podívala až nahoru k vodopádům, tam, kde se z mého pohledu setkávaly s modrým nebem. Spatřila jsem jakousi zář a pocítila, že existuje něco, co mne přesahuje, něco nádherného, bezpečného, že nemá cenu trápit se kvůli maličkostem, že život je krásný. Tu chvíli mám už navždy uschovanou v duši a někdy, když je mi smutno nebo mám starosti, si ji vybavuji.
Německo
Byla jsem s přáteli na návštěvě u známých v Hesensku. Cílem jednoho našeho výletu byl Saalburg, rekonstruovaná vojenská pevnost, která střežila část Limes, tj. hranice někdejší Římské říše. Uvnitř hradeb pevnosti se nachází několik budov, které sloužily jejím obyvatelům k různým účelům. V hlavní z nich je muzeum, poskytující přehledné informace o životě tehdejších Římanů v pevnosti i mimo ni, o vojenských taženích Římanů Evropou, způsobech zásobování římských vojáků aj. Před branami pevnosti jsou trávou a mechem zarostlé pozůstatky vesnice, v níž žili řemeslníci, kuchařky a další Římané, kteří vytvářeli vojákům potřebné zázemí. Celý komplex je nesmírně působivý.
Byli jsme již na odchodu. Opřela jsem se dlaněmi o kameny, za nimiž kdysi dávno žili lidé, a zavřela jsem oči. Pocítila jsem, jak mými napjatými pažemi proudí tisíciletá minulost, intenzivně jsem vnímala staletí, jimiž prošla Evropa od dob Římanů po dnešek, a cítila jsem se součástí toho všeho. Byla bych tak vydržela stát asi ještě dlouho, musela jsem ale vyslyšet volání ostatních a vydat se za nimi.
Fotografie
Úvodní: https://www.google.cz/search?q=mapa+evropy
Canterbury, Krimml: scany pohledů
Saalburg: scany vlastních fotografií
Pošlete odkaz na tento článek
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
Byl jednou jeden úplně šedivý den. Nebe bylo zatažené a ptáci…
Tak tenhle rok jsem se dožila osmdesáti let. Od těch mladších ke…
Končí rok 2024 a já nemusím dlouze a namáhavě přemýšlet o…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
A je to za námi. Zase jedny Vánoční svátky i oslavy Nového roku…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Když vzpomenu na své taneční v roce 1961 až 1962, vybaví se mi…
V době, ve které se odehrál tento příběh, byla v okolí mého…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
Je dnes hodně nevlídně, a tak velmi ráda usedám k počítači, abych…
Nemám vlastního syna, ale syna, kterého jsem vyvdala. Jeho dítko,…
Čím dál více mě iritují řeči o seberozvoji, nutnosti se neustále…
Alena, dlouholetá kamarádka, jezdí do práce do Prahy vlakem ze…
Jak začít na novém blogu, když jsem tady taky nová? Vzpomínky a…
Včera odpoledne se mi rozeřval na stolku mobil – sousedka Věra:…
Bude to osm let, kdy vyšla má kniha s názvem Život s gamblerem.…
Za komančů k nám do bývalých Sudet občas přijeli, omrkli, vyfotili…
Jsem postižená. Ulítávám nejen na pikantnich historických…
Nejsem věřící, do kostela jsem nechodila. Věci mezi nebem a zemí…
Bydlení na venkově, byť za humny naší matičky Prahy, mělo svá…
Většina z nás má doma na stěnách rozvěšeny obrazy, které se…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
Když jsem ve "Foto dne" uviděla snímek kaple sv. Stapina na…
Možná někomu bude moje trápení připadat malicherné, ale nemám komu…
„Na štíru s paragrafy“ byl za socialismu pravidelný sloupek v…
Jsem odpůrce násilí a miluji veškeré tvorstvo, co na zemi žije.…
Mládí je úžasné období. Bylo mi právě 16 a půl roku a moc jsem se…
Ani nevím, jak tě nazvat. Vždyť jsem neměla pro tebe jméno. Bylo…
Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od…
Spím sama. Nemůžu přece nikoho nutit, když se mnou nechce sdílet…
Rozradostněná a poplatná jsem odcházela z práce. Všechny…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %