Když se návštěvy rodičů stávají povinností

Když se návštěvy rodičů stávají povinností
Ilustrační foto: ingimage.com

Přibývá rodičů, které opouštějí dospělé děti. Mezi opuštěnými rodiči má třetina věk 70 až 80 let. Co je příčinou rozchodu dospělých dětí s rodiči po mnoha letech vzájemné komunikace, tolerance a vnímání rodinné sounáležitosti? Proč vztahy zamrzly?

Informace mě nepříjemně zaskočila, zejména proto, že patřím do zmíněné věkové skupiny, a hlavně proto, že současná komunikace se synem se podivně zadrhla. Nevím, kdy došlo ke zlomu, pokud k němu vůbec došlo, ale prodlevy mezi návštěvami se prodlužovaly, konverzaci převzala společenská snacha a syn se zabydlel v roli pasivního hosta. Na moje pokusy nechat se vtáhnout do debaty reagoval zpočátku zdvořile, lakonickými odpověďmi, postupně začal být podrážděný. Vymezil se? Proč a vůči komu? Nevím.

Možná je to výchovou v prostředí, kde se city nedávaly příliš najevo, přestože všichni byli vnímaví, citově bohatí, ale ostýchaví v obnažování láskou překypující duše. Možná je to důsledek mých výčitek, že jsem nemilovala dost. Možná je to vzpoura vůči již nežádoucí rodičovské autoritě. Nevím. 

Snažila jsem se porozumět změně v chování dospělého, profesně úspěšného muže, otce dospělé dcery, ale moje vlastní vykonstruované závěry mě uklidnily jen do další návštěvy. Hledala jsem vysvětlení v odborných článcích. Ztráta času. Nabízela se různá moudra v citátech. Zastavila jsem se u jednoho z mnoha: „Kdo dal život dítěti, stává se jeho dlužníkem,“ J-H Fabre. Pokud bych se ztotožnila s jeho významem, dospěla bych pouze k poznání vlastních chyb, které jsem udělala pod vlivem výčitek, že jsem možná synovi nevytvořila to nejideálnější prostředí.

Zbytečné úvahy! Nastal čas vytáhnout hlavu z písku, přestat tápat a konečně najít odpověď na otázky rozhovorem s milovanou bytostí.

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
17 komentářů
Jana Kollinová
Možná stojí za úvahu i otázka, jak řešit odcizení dospělých dětí. Není to jenom můj problém. Někdo to vnímá, někdo si to nechce přiznat, někdo je za vodou a neřeší citové vazby.
Jana Kollinová
Paní Černá, děkuji za váš příspěvek, který skutečně stojí za hlubší zamyšlení a zejména věta "Prostě být dlužníkem je velmi nepříjemné."
Lidmila Nejedlá
Jano, velmi zajímavý článek k zamyšlení.
Klára Černá
Tento problém odcizení se objevuje z několika důvodů. Mladí podvědomě cítí, že jejich rodič stárne a na jeho omocuž nemohou spoléhat, podvědomě cítí, že děda nebo babička budou potřebovat spíš jejich pomoc a i když si to nepřiznají, příjemnéjim to není. Ve svém okolí vidím, že čím víc rodiče dětem dali lásky, či majetku , tím víc je pak potomci zanedbávají. Bohužel často se stává, že ti rodiče, kteří na děti kašlali, se dočkajímnohem lepšího zacházení. Prostě být dlužníkem je velmi nepříjemné.
Dana Puchalská
Správní partneři, co spolu žijí dlouhou dobu,dovedou správně komunikovat i beze slov.Prostě jen si spolu krásně mlčet.Je to kumšt,musí to oba pilovat a pilovat. A je to pěkné,jen tak mlčet a třeba se na sebe jen tak podívat.
Jana Kollinová
Děkuji všem za příspěvky. Při jejich čtení jsem si uvědomila, že jsem šťastná seniorka už tím, že mám blízké, kteří mě navštíví a je jedno jak často. Jsou tu, aby mi v kritické chvíli pomohli a vůbec není třeba slov. Děkuji, že jste mé sdílení vnímali s citem a vstřícně. I o tom je web i60. :-)
Naděžda Špásová
Zuzko, to je pravda pravdoucí, jako kdyby jsi to zažila. :-)
Zuzana Pivcová
Ještě bych ráda řekla, že nejen verbální komunikace je měřítkem síly mezilidského vztahu. Ať mi nikdo neříká, že když žije se svým partnerem 40 i více let, denně spolu neustále o něčem debatují. Každý si dělá svoje anebo dobu mlčí, ale rozhodně ví o blízkosti toho druhého, a to je důležité.
Věra Ježková
Od doby, kdy je maminka v DS, jsou pro mě návštěvy u ní radostí. Když bydlela v sousedním domě a přála si mě vidět aspoň 5x týdně, byla to povinnost.
Jana Gondášová
Plošně se to brát nedá, ráda s dětmi pokecám, vyslechnu, ale nijak netrpím pokud mlčí, prostě je to tak, jsem aktivní i na sociálních sítích, ale oni dnes mají jiné starosti, mají velké děti, fofr v práci a už není na babku nálada, pořád si říkám, žít a nechat žít, je to cesta, jak předejít problémům, nemyslím, že nás děti nemají rády, jen je to tak trochu nebaví, taky mě to v minulosti moc nebavilo, dneska bych s rodiči promlouvala ráda, ale je to pryč, prostě normální koloběh života
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše