Změnit se z pesimisty na optimistu? Jde to, jenom to musí člověk sám chtít

Změnit se z pesimisty na optimistu? Jde to, jenom to musí člověk sám chtít
Ilustrační foto: Ingimage

Psychologové se rozdělili do dvou táborů. Jedni tvrdí, že dobrou náladu a pozitivní pohled na život mají někteří lidé vrozené, jiní jsou zastánci teorie, že optimismus se dá naučit.

Paní Jana se kamarádí s paní Eliškou. Oběma dámám je šedesát, obě jsou vdovy, obě mají dcery. Jana nedávno zahájila jejich schůzku slovy: „Viděla jsi ve zprávách tu dopravní nehodu? Celou noc jsem z toho nespala. Jo, a víš o tom, že dcera odjíždí na měsíc pracovně do Rakouska? Klidně mě tu nechá a vykašle se na mě, co kdybych něco potřebovala?“

Eliška na to: „Tak to je super, že má Klára práci v zahraničí, pojedeš tam za ní? Kdy jsi naposledy viděla Vídeň? To bych byla ráda, kdyby moje Petra měla tak dobré místo jako tvoje Klárka. A jestli ti můžu něco poradit, nedívej se v televizi na zprávy. Já vím, že člověk má být v obraze, ale já pak byla vždycky nervózní ze zpráv o tom, co zase zdraží a co kdo zase ukradl, tak jsem se na ně prostě přestala dívat. Místo toho jsem začala číst více knížek a je mi lépe.“

Podobné příklady zná ze svého okolí snad každý. Má Jana prostě smůlu, protože se narodila s vlastností zvanou pesimismus? Nebo si smutný pohled na svět sama vytváří? Anebo je prostě jen realistka a upřímně říká, co si myslí, zatímco Eliška předstírá bezstarostnost?

Pohádejte se s pesimistou v sobě

Americký psycholog Martin Seligman je zakladatelem pozitivní psychologie. Její součástí je teorie, že optimismus se dá naučit. Není vrozený, jak většina psychologů dosud tvrdila. Seligmanovi se říká otec teorie naučeného optimismu. Na své pražské přednášce před časem prohlásil toto: „Pesimisty formuje jejich přemýšlení o budoucnosti, kterou vidí v těch nejčernějších barvách. Samozřejmě, že musíme být realističtí. Některé zlé situace opravdu nelze změnit. Ale i na většině z těch špatných se dá najít něco nadějného. Něco, na čem můžeme zapracovat, aby se naše situace opět zlepšila.“

Jeho metoda spočívá v tom, že si na každé věci, která v nás vyvolává špatnou náladu, máme hledat jednu pozitivní stránku. Zjednodušeně řečeno, když slyšíme o dopravní nehodě, máme si říct: To mám ale štěstí, že nepotkala mě ani nikoho z mých blízkých. Jiný příklad: Když se nám něco nepovede, získali jsme cennou životní zkušenost a možnost poučit se z chyb.

Pokud to nepomáhá, Selinger své klienty učí diskutovat sami se sebou. Podle něj je cestou, když se sami sobě snažíme své pesimistické myšlenky vyvracet, polemizovat s nimi, stejně jako bychom diskutovali s jinou osobou. „Když máme před sebou člověka, s jehož názory nesouhlasíme, obvykle vytasíme argumenty. Máme od něj odstup, zachováváme si vlastní názor a sebevědomí. Zkusme stejným způsobem polemizovat s tím pesimistou v nás,“ vysvětlil.

Zbavte se negativních frází

V první řadě je tedy třeba udělat si jasno, do které skupiny lidí vlastně patříme. Je to poměrně snadné. Špatné životní situace potkávají každého z nás, bez ohledu na to, jakého jsme založení. Pesimista si v takovém případě řekne, že je to nezvratný stav, v lepším případě bude trvat dlouho. Optimista je přesvědčen, že se špatné období brzy změní, že se prostě něco stalo, ale zase to odezní.

Pesimisté mají pocit, že na špatných událostech ve svém životě mají nějakou vinu, podíl. Optimisté mají tendenci zodpovědnost za ně svalovat na někoho jiného.

„Stát se optimistou znamená naučit se několik dovedností, týkajících se toho, jak budeme sami k sobě hovořit v situacích, kdy budeme trpět a bude nám zle,“ shrnuje celé toto učení psycholog Seligman.

Takže, tady je několik zásad, kterými se při vytváření optimisty uvnitř nás můžeme zkusit řídit. Přestaňme používat negativní fráze typu: „To nemůže dopadnout dobře, příští rok to bude jedině ještě horší“. Proč to říkáme? Kde bereme tu jistotu? Co když naopak bude všechno lepší?

Nezdůrazňujme své chyby. Nikdy nikomu nevyprávějme, co se nám nepodařilo, co jsme se nenaučili, co nám nejde. Nikomu do toho nic není. O svých neúspěších ani nevtipkujme. Může být sice zábavné vyprávět ve společnosti, že jsme se za celý život pořádně nenaučili anglicky a vůbec nám to nechybí, ale mnozí lidé si z toho mohou odnést dojem, že se tím ve skutečnosti trápíme a proto svůj mindrák zlehčujeme. A ruku na srdce, není to tak doopravdy?

Když se nám něco podaří, není to dílo náhody. Máme na tom svou zásluhu, protože jsme šikovní, chytří, dobří. A takovým lidem se v životě daří.

Špatné zprávy, například ty o zhoršující se ekonomické situaci jsou sice nepříjemné, ale naše babičky a dědečkové by se jim smáli. Jsme generace, která žije v nejklidnější době. Neznáme válku, hlad a to, co my považujeme za bídu, považovali naši předci za blahobyt.

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
32 komentářů
Eva Kopecká
Kdykoli se potkám s pesimistou, mám pocit, že se sám napasovat do pózy, ve které mu je dobře a ve které si doslova libuje. Na tom, že vstanu ráno do práce, něco se mi tam povede a mám sevt ní možnost vrátit do klidného domova, není vůbec nic zajímavého. Známá šla do důchodu při první možné příležitosti. Když začala situace s koronavirem, začala krom jiných pořadů v TV sledovat pečlivě i toto zpravodajství. Dva roky zřejmě nevytáhla paty z baráku, protože autobus i nákup bere jako nebezpečí. Mluvit s ní o čemkoli je poměrně těžké, protože její svět je dvorek, kuchyň a gauč u televize. Říct, ji, že šel člověk na barvení a ostříhání, ihned se mu dostane kázání o zbytečném a nebezpečném kroku. Argument, že chodím denně mezi lidi, smete se stolu slovy, melas jít do důchodu dřív jako já. U ní je špatné, že půjdu, jak mi vyměřili a ne při první příležitosti. Jenomže mé práce baví a nemůžu za to, že ji ne...
Marie Faldynová
Žít s pesimistou je únavné. Předělat ho na optimistu podle mne nejde, Já sama se můžu rozhodnout vidět svět z té lepší stránky. Je to zdravější a spousta toho, s čím si děláme starosti nakonec dopadne líp.
Antonín Nebuželský
Takový jackpot ve Sportce to by byl slušný důvod ke změně na optimistu :-)
Naděžda Špásová
Vzhledem k tomu, že jsem až do teď spíš pesimista, optimismus vykoukne jen občas, tak si myslím, že změna už mi nehrozí. Po volbách nás nic pěkného nečeká, důvod k optimismu opravdu nebude.
Hana Řezáčová
Pane Mikušo, měl jste momentálně smůlu, to se může stát každému, a není divu, že to přinese chvilkové pesimistické naladění ... Ale vše se jistě vyřeší k vaší spokojenosti a "blbá nálada" bude ta tam ...
Jitka Caklová
I optimista je jednou dole, jednou nahoře a faktem je, že pesimista to "dole" lépe snáší. Mám vyzkoušené. Dost dlouho jsem byla pesimistkou a když se něco sr..., nikdy nezůstalo při jednom.
Jitka Caklová
WIKI: "Běžně se užívá označení skeptik pro osoby, které: mají nedůvěřivý postoj nebo smýšlení o všech nebo specifikovaných věcech, tvrdí, že pravdivé poznání je nemožné, všechno soustavně kriticky posuzují."
Olga Škopánová
Já jsem skeptik a tak mi to vyhovuje.
Jitka Caklová
Martine, můžete být v klidu, přesedlala jsem na koloběžko-turistiku nezávodně. Že Vám ale ten "můj" závod nejde z hlavy. Je to optimismus, že ho máte stále v hlavě, nebo pesimismus, že ho z hlavy nemůžete dostat :-) :-)
Jiří Dostal
:-) Připomínka výroku W. Churchilla je případná, průsery jsou mi pravidelně k lecčemu příležitostí, ale za optimistu se nepovažuji, respektive se optimistou necítím, protože řešení zůstalo při průseru povinností. Snad se tím připomíná, že protiklad pesimismu a optimismu je umělý a mělký a že síla vnitřní sebejistoty je jinde, mimo nás. Připomínají nám to například silně věřící, kteří při zdánlivém optimismu mají vztahově k člověku velmi daleko a vesele vám přiznají, že nejsou žádnými humanisty. Mimochodem, staral jsem se několik roků o vietnamskou partu a nevědomky jsem sklouzával k netečnosti... :-)
Martin Vrba
Jitko, Vám píšu taky jedničku, nesmím vás zneklidnit. Za chvíli máte další závoda na raftech, že?
Jitka Caklová
Věřím, že se ze mě nestane pesimistka, když mi pan Vrba napíše dvojku - pětku :-)
Jitka Caklová
V trochu jiném slovosledu, Jsem člověk, který vidí příležitost k optimismu i tam, kde druhý vidí příležitost k pesimismu. Za dar považuji zkušenost, při které se na stará kolena z pesimistky stala optimistka. Je to pro mě stále lepší, než být celý život optimistkou a na stará kolena se změnit v pesimistku. Možnosti, které mám dnes, jsem nikdy dřív neměla.
Martin Vrba
Danielo, píšu vám jedničku!
Daniela Řeřichová
„Pesimista vidí obtíž při každé příležitosti. Optimista vidí příležitost při každé obtíži.“ (Winston Churchill) . Myslím, že v našem věku vnímáme situaci realisticky asi všichni, ale každý jsme svým založením jiný a zásadně tento přístup neměníme v závěrečné etapě života. Považuji za dar, že zůstávám optimistkou i v nelehkých okamžicích, což zároveň nevylučuje ani smutek ani pochybnosti.
Jiří Dostal
:-) :-) Vy cyniku, :-) ještě napište, že pantáta hrál s mašinkou "berana berana duc", případně si s posledním dechem zpíval "šest vagónů s tendrem jelo přes to jeho starý tělo, když tam potom komis zašla, sotva půlku z něho našla...", ale vážně : Ona taková ztráta sluchu na stará kolena může být sakramentský průser, zvlášť pokud nebyly dlouhodobě předtím trénované další smysly, především zrak. Rady arktických Eskymáků rovníkovým Afričanům jsou stejně pofiderní jako ve vašem případě dcery hluchému tatovi, je to celé též o ladění člověka ke světu. Sám jsem celoživotně středně nahluchlý, okolí často irituji číhavým pohledem a v partách jsem měl pověst úzkostně pohodového solitéra, pravý optimismus je mi cizí, jeden se nezbaví střehů, odkud zas co přilítne, případně co mi zase uniklo. Vnitřní veselost mi naskakovala odezíráním hovorů na slušnou dálku a přežvykováním cizích témat. V naladění člověka ke světu je taková pestrost, že mezilidský cit snad může nastartovat hlavně pochopení oné rozmanitosti bez glajchšaltovacího pokušení. Jak říkal jakýsi klasik "všechno pochopené je dobré" :-) :-)
Martin Vrba
Ten, kdo si myslí, že do těch kategorií OPTIMISTA a PESIMISTA patří ještě REALISTA, tak ten je už tedy z tohoto důvodu sám skrytý PESIMISTA. Ještě jsem totiž neslyšel, že by PESIMISTA řekl, že věc vidí pesimisticky, protože je rozený PESIMISTA. PESIMISTA skoro vždycky řekne: „Já to vidím katastroficky, ale za to může REALITA, i když ta ve skutečnosti může být úplně opačná.
Martin Vrba
Ze života na vesnici: Znal jsem jednoho pána, který na stará kolena přišel o sluch a tak se bál i vycházet z domova (bylo mu trapně, že lidem nerozumí) a čas trávil celkem spokojeně četbou na zahradě u domku. Dcera mu (říkala) - psala: „No tati, to nemyslíš vážně, musíš zase chodit i mezi lidi, nohy máš přece v pořádku, budeš pak hned i veselejší (on ale nikdy ani od dětství humorem nejiskřil), až uvidíš tu krásnou přírodu!“ Nakonec se nechal tedy po půl roce přemluvit a na nechráněném přejezdu ho přejel houkající vlak. Ale prý umřel s úsměvem na rtech. Jo, kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe a z pesimisty se stal na poslední chvíli optimista, tak je vidět, že to jde naučit. :)
Jiří Dostal
:-) ...ještě jednou se omlouvám za kusé vyjádření, mé předchozí plky vztahují se k pojmu ,skutečnost´, který mi přišel vámi poněkud volně ložený jak roztržený pytel cementu v průvanu... :-)
Jiří Dostal
:-) :-) ...ale nemyslím to nijak chlupatě, člověk je přece nastavením mix vnitřních dispozic a vlivu vnějšího světa, ne nadarmo se pojem humor vyvinul z vnitřních šťáv člověka, až se z něho významovým zúžením stala sranda. Za nesrozumitelnost se omluvám, mám prostě sklon k heslovitosti a ke zkratkám :-)
Jitka Caklová
Tentokrát jsem ani já nepochopila, možná senilně tápu, ale nevadí, třeba pochopím, až si to přečtu potřetí. Hlavně zdraví! :-) :-)
Jiří Dostal
:-) ... a tou skutečností je váš stav šťáv ve vztahu k realitě, naučené fráze bych nezavrhoval, ten optimismus z fungující paměti i se senilním tápáním, nač mi ta paměť je... :-)
Jitka Caklová
Doplnění 12:42 ..... Optimistu ze mě nedělají naučené fráze, ale skutečnost, .....
Jitka Caklová
Na rozdíl od pana Mrázka s obsahem článku bez výhrad souhlasím, obzvláště s posledními pěti odstavci. Když to vezmu podle sebe, tak před šesti, sedmi lety, jsem na tomto portálu na sebe vykecala všechno možné, hlavně to co jsem považovala za špatné. Optimisté mě litovali, pesimisté soudili. Po sedmi letech optimisté mlčí, protože soucit a lítost nade mnou, coby optimistou už není na místě a pesimisté vůči mě zůstali pesimisty. Optimistu ze mě dělá skutečnost, že už mi jejich pesimismu, na rozdíl od minulosti, nevadí.
Jana Kollinová
Nejlepší je být sám sebou. Jsou dny, kdy jsem realistkou, jsou dny, kdy jsem pesimistkou, jsou dny, kdy jsem optimistkou a takových dnů si přeji nejvíce. :-)
Vladimír Mrázek
Říkalo se, že pesimista je dobře informovaný optimista. Pesimista může být vývojem událostí pouze mile překvapen. S obsahem článku příliš nesouhlasím, každý je jiného založení a má i jiné životní zkušenosti, které ho formují. Snažím se být realista, nepanikařit ani nemít přehnaná očekávání. Optimista pro mě není ten, kdo má naučené fráze, že se má skvěle a všechno se daří (viz různé kurzy made in víte kde).
Jitka Caklová
Jsem optimista a nic mi nebrání vidět realitu. Když realita není dle mého gusta, neupadnu kvůli tomu do pesimismu.
Jitka Caklová
Je krásné být optimistou, ale nesmíte o tom moc mluvit, nejlépe vůbec, jinak vás pesimisté utlučou svými argumenty, že nejste normální :-) :-) :-)
Jan Zelenka
S článkem se bohužel nemohu ztotožnit. Mezi optimistou a pesimistou stojí ještě realista. Optimista bude o realistovi tvrdit, že je pesimista a zase obráceně. To je, jako když budete tvrdit, že v politice je jen pravá a levá strana. I pravda je pojem relativní. Každý nosíme ve svém podvědomí něco jiného. Nemám rád bezbřehý optimismus, ale ani pesimismus. Jsou to krajní polohy života, které nám brání vidět reálný svět.
Hana Řezáčová
Zaujal mne pohled Karla Čapka (Wikipedie): "... tvrdí-li pesimista, že svět je špatný, vzniká otázka, vůči čemu jej měří? Bylo by přesnější, kdyby řekl, že pro něj není dost dobrý ..., pesimismus je jisté požitkářství, je to prostředek, jak se radovat ze špatného stavu věcí ..." Všiml si, že v pesimismu je skryto jisté potěšení z toho, že všechno je špatné - vyjma ovšem pesimisty samého (jinak by jeho soud nedával smysl) ... Optimismus je výrazem jisté skromnosti člověka, jemuž svět a věci připadají dobré, lepší než si zaslouží ... - Jestli jde předělat pesimistu na optimistu si nejsem jistá, snaha se počítá, ale dle mého je to bytostní založení ...
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše