„Nechtěla bys jít v neděli do Národního?“ zeptal se mě Honza naprosto neočekávaně.
Můj manžel, muzikant, se mnou chodí na koncerty a do divadla jen velmi zřídka. Hudba mu nedělá dobře. Kdykoli ale sám od sebe přijde s nějakou podobnou iniciativou, jsem z toho radostí celá rozrušená:
„Super! Do Národního! To si piš, že chci jít. Co dávaj?“
„Jazz. Kluci tam hrajou. Už bude derniéra.“
„To si děláš legraci. Jazz v Národním!“ žasla jsem. Ačkoli jsem svou podstatou rocker, dixieland a swing miluju také.
„Fakt, nekecám. Je to pravda,“ ujišťoval mě a já jsem si pomyslela, že takový hudební zážitek si určitě nesmíme nechat ujít.
„Zavolám tam a zarezervuji lístky,“ slíbila jsem.
Přišel víkend. Zeptala jsem se manžela, jestli nezapomněl, že jdeme do divadla. Nezapomněl. Slavnostně jsme se oblékli a vyrazili na tramvaj. Jaké bylo moje překvapení, když jsem po příchodu do divadla ve vestibulu na plakátech najednou uviděla, že dávají operu. V pokladně mi paní vysvětlila, že jsme tam o den dřív, že je teprve sobota.
„No, to si to vyslechnu, ale hlavně, že jsme to neprošvihli,“ vyděsila jsem se a zároveň si v duchu dodávala odvahy přiznat svou chybu, neboť se mi něco takového nestalo poprvé.
„Promiň, chybička se vloudila a nějak jsem si popletla dny,“ omlouvala jsem se.
„To je neuvěřitelné, jak se ti to zase mohlo stát?“ opakoval muž stále dokola, když pil jedno pivo za druhým v blízké restauraci. Po třetím pivu se trochu uklidnil a mohli jsme se vydat na cestu k domovu. V tramvaji jsme se pohodlně usadili až v zadní části. Na další zastávce přistoupil mladík s fenkou německého ovčáka. Najednou jsem ucítila, že něco šťouchá do mé pravé paže. Byl to čumák. Fenečka mi chtěla nadzvednout ruku, abych jí mohla drbat na hlavě.
„Jeje, ty jsi pěkná holka,“ začala jsem si s ní povídat. Manžel zaslechl nějaký hluk. Otočil se a nohy při tom vytočil do strany, a ještě se hodně předklonil, aby dobře viděl, co se děje. Naneštěstí v tu chvíli začala tramvaj prudce brzdit. Muž ztratil balanc a spadl na břicho do uličky, kde zůstal ležet, jak široký, tak dlouhý. Měla jsem co dělat, abych zachovala alespoň částečné dekorum…
Byla tma, když jsme o tři čtvrtě hodiny později dorazili domů. Manžel, už v dobré náladě, se nabídl, že ještě vyvenčí našeho psa. Zastavil se ve vchodových dveřích a zavolal na něj:
„Ty starej vopičáku, kde jsi? Koukej vylézt z postele! Jdeme ven!“
Najednou se otevřely vedlejší dveře a z pokoje vyšel můj tatínek.
„Volá mě někdo?“ zeptal se dobrosrdečně.
To už na mě bylo moc a dekorum šlo stranou.
Druhý den byla kýžená neděle. Zase jsme se hezky oblékli a zase jsme vyrazili tramvají do divadla. Na druhý pokus jsme tam tedy byli ve správný den, ale štěstí nám stejně nepřálo. Představení bylo bohužel pro nemoc zrušeno.
Co se dá dělat, jazz jsme sice neviděli, ale za tu srandu to stálo.
Pošlete odkaz na tento článek
„Tys přece pracovala v televizi. Jak to tehdy bylo?“ zeptalo…
Nedá se nic dělat, je to tak. Způsobila jsem mezinárodní ostudu a…
„Nešla bys se mnou na koncert?“ ozvala se po krátkem pozdravení…
Pojedu sama k moři. Tu větu jsem převalovala v hlavě asi pět let.…
Po maturitě jsem nastoupila do kanceláře. Byla to moje první…
Bylo to v létě, o prázdninách, na Moravě v Ketkovicích, někdy z…
Pro neznalé, tehdy za hluboké totality to byla Cestovní Kancelář…
… a jak za to ale nemůžu, protože mi příroda prostě velký…
Opakoval se rok 1997, Bohumín zase pod vodou. Meteorologové…
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Ukázkový úvodní text článku
Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v…
Léto už sice skončilo, ale myslím, že není na škodu si tak trošku…
Jdu po chodníku a vidím, že starosta má otevřené okno. Sláva,…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
My, co jsme dospěli do věku, kdy nás začnou zrádně opouštět i…
Dnešek začal skutečně lahůdkově. V práci nás sedí šest - tři a tři…
Jsem poměrně spokojený dědek. Nad politikou jsem už zlomil hůl, do…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %