K nejstarším snímkům patří fotky mého dědečka z tatínkovy strany. Narodil se v roce 1891 a mám ho zachyceného ve stáří asi půl roku. To už je opravdu starodávně vyhlížející fotografie.

Zachovalo se nám také několik snímků z dědečkova života, dokumentujících jeho činnost v Sokole Pražském. Dlouhá léta byl cvičitelem malých sokolíků.

Účastnil se pořádání různých akcí - například tzv. šibřinek, což byly maškarní plesy, které mívaly společný námět. Následující fotka zachycuje přípravu na šibřinkové vystoupení - snad živý obraz.

 Byl členem pořadatelského odboru Sokola Pražského  v roce Všesokolského sletu v roce 1932.

Na tomto sletu cvičil i můj tehdy šestiletý tatínek.

V létě s babičkou jezdívali jako vedoucí na tzv. kolonky, což byly sokolské letní tábory pro děti. Na následující fotce jsou zachyceni v sokolských krojích.

Bohužel si tohoto svého dědečka nepamatuji, zemřel, když mi byly teprve dva roky. 

Když jsem snažila dohledat k fotkám doplňující informace na internetu, zjistila jsem, že Česká obec sokolská zrovna v únoru tohoto roku oslavila 160. výročí svého vzniku. Napadlo mě, že by bylo dobře výročí této významné tělovýchovné organizace připomenout i čtenářům i60, a pokusila jsem se o to tímto článkem. 

Česká obec sokolská byla založena v Praze jako tělocvičný spolek, který měl v duchu starořecké kalokagathie pěstovat fyzickou zdatnost i mravní stránku člověka a podporovat vlastenecké cítění.  Za den založení je považován 16. únor 1862, kdy byly valnou hromadou schváleny stanovy a do čela spolku zvoleni Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš, kteří byli hlavními iniciátory jeho vzniku.

Tyrš s Fügnerem jsou autory většiny hesel, v nichž jsou obsaženy hlavní myšlenky a cíle Sokola. K známějším patří například:

•   Ni zisk, ni slávu!
•   Tužme se!
•   Kupředu, zpátky ni krok!
•   Tam se svět hne, kam se síla napře!
•   V zdravém těle zdravý duch!
•   Pravda vítězí!
•   Lví silou, vzletem sokolím

Členové spolku se oslovovali „bratře“ a „sestro“. Hlavními symboly sokola se staly: znak, prapor, odznak a kroj.  Malíř Josef Mánes je autorem prvního návrhu sokolského kroje a praporu Sokola Pražského.

Miroslav Tyrš vytvořil české tělovýchovné názvosloví.

V českých a moravských městech postupně vznikaly sokolské jednoty (župy). Sokolské myšlenky pronikly brzy i do zahraničí, kde začaly vznikat sokolské organizace.

Kromě prostných a pořadových cvičení byla rozvíjena i atletika a různé další sportovní disciplíny. Pořádány byly ale i různé kulturní, zábavné a vzdělávací akce.

Za 1. sv. války vstoupily tisíce sokolů do československých legií ve Francii, Rusku a Itálii.

Obrovský rozmach zažila sokolská obec v období První republiky. Byly budovány tělocvičny, kterým se začalo říkat sokolovny, hřiště a další sportoviště. Sokolští sportovci reprezentovali na mezinárodních soutěžích i na olympijských hrách.

Sokolovna v pražských Holešovicích.

Vyvrcholením sokolské činnosti byly tzv. všesokolské slety. Hromadných cvičení a závodů se zúčastnily tisíce cvičenců a navštívily je tisíce diváků. Přehled všesokolských sletů a podrobnosti o nich najdete zde.

IX. Všesokolský slet v roce 1932.

Pro všesokolský slet v roce 1926 byl vystavěn Strahovský stadion, který byl v té době největším sportovištěm na světě. Škoda, že v současné době tato unikátní stavba chátrá.

Tzv. Zlatý věk sokola byl násilně přerušen okupací a 2. světovou válkou. Sokolové se zapojili do odboje. Po jeho odhalení byl Sokol v roce 1941 zakázán a jeho členové pronásledováni, zatýkáni a deportováni do koncentračních táborů, kde jich mnoho zahynulo.  Přes 1 200 sokolů a sokolek bylo popraveno.

Krátké oživení činnosti po válce ukončil nástup komunistické moci, který vedl k postupnému zániku Sokola v naší zemi.

Pokus o obnovu v roce 1968 zhatila okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Po listopadu 1989 obnovila Česká obec sokolská činnost. Svůj program přizpůsobila vývoji v oblasti tělovýchovy a sportu. Nabízí cvičení a další sportovní aktivity všem zájemcům bez rozdílu. V návaznosti na tradice pokračuje i v pořádání kulturních a vzdělávacích akcí.

Sokolská činnost byla inspirací pro mnoho umělců. Jedním z nich byl i skladatel Josef Suk, který sokolům složil tento krásný slavnostní pochod:

Pokud byste se chtěli dovědět o historii i současnosti České obce sokolské více, můžete si přečíst některý z internetových zdrojů, které mi byly při psaní článku zdrojem.

https://www.sokol.eu/
http://www.sokolprazsky.cz/o-nas/
https://world-sokol.eu/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokol_(spolek)
http://www.sokolskepamatky.eu/

Zdroje fotografií: archiv M. Růžičkové, cs.wikipedia.org, Wikimedia Commons a Bundesarchiv Bild