Kromě něho však jsem stále činná v Sokole, kde vedu oddíl jógy pro seniory a zdravotně postižené. A asi se moje cvičení děvčatům, jak cvičenkám říkám, líbí, protože mě v roce 2020 nominovaly do soutěže "Senior(ka) roku" a já se stala opravdu Seniorkou roku. Samozřejmě také chodím na cvičení paměti a další akce, které  pořádá např. ELPIDA. No, a tak v poslední den listopadu letošního roku spěchám zase na nějakou akci. Přicházím k tramvajové zastávce a vidím, že tramvaj zrovna přijíždí.

Nenapadne mně nic lepšího než se za ní rozběhnout. A to se mi stalo osudným. Nevím, jestli jsem šlápla na kolej nebo jen špatně došlápla, ale najednou mou pravou nohou projela prudká bolest, až se mi podlomila kolena. Samozřejmě tramvaj ujela a já se dalšími tramvajemi dopravila do Ústřední vojenské nemocnice, kde mi zjistili podvrtnutí kotníku. Kotník zabandážovali, mně přikázali, že nesmím chodit a pak sanitkou odvezli domů.

A tak teď místo příprav na Vánoce jen polosedím se zdviženou pravou nohou a říkám si: "Proč jsem se neřídila latinským heslem festina lente  - pospíchej pomalu?

Ještě, že mám plnou ledničku, tak hlady nezhynu, a předdůchodové děti, které se o mne postarají o svátcích. Jak jsem teď ráda, že jsem se naučila  ovládat mobil a tablet a díky tomu mohu udržovat kontakt se světem.