Vyhrál dva tituly s pražskou Spartou, postoupil s ní do semifinálové skupiny Ligy mistrů, titul získal i s Dinamem Tbilisi a těšit se může z mnoha dalších úspěchů. Fotbalový trenér Dušan Uhrin, čerstvý sedmdesátník, působil také na Kypru, v Alžírsku, Sjednocených arabských emirátech, Izraeli, Švédsku, vedl národní tým Kuvajtu a krátce i Slovan Bratislava.

Jednoznačně největšího triumfu dosáhl s českou reprezentací. Rodák ze slovenské Nové Vsi nad Žitavou (5. února 1943) totiž přivedl v roce 1996 v Anglii český tým až ke stříbrným medailím, což je náš největší fotbalový úspěch od rozdělení Československa. V tehdejším mužstvu hráli takoví borci, jako byli Poborský, Nedvěd, Berger, Kadlec, Němec, Látal... Trenér Uhrin s nimi došel až do finále, kde jeho tým v prodloužení podlehl Německu.

O Uhrinově trenérském stylu se dodnes vedou polemiky. Vedle trenérů, kteří hráčům dalekosáhle přednášejí o každém taktickém datailu, sázel Uhrin na jednoduchost. Svoje svěřence rozhodně nezahlcoval zbytečně podrobnými pokyny. „Hráči si stejně zapamatují jen to základní a v zápasovém stresu pak na nějaké podrobnosti zapomenou,“ vysvětloval. I během utkání působil umírněně a nestrhával na sebe pozornost. Zachmuřeně si rukou podpíral hlavu a s vykřikováním taktických pokynů to neopřeháněl. „Slyší vás jenom nejbližší hráči, přes celé hřiště nezařvete. A fotbalisté jsou v takovém tranzu, že porozumí jenom jednoduchým pokynům.“

Dušan Uhrin, málomluvný, zdvořile až opatrně se vyjadřující odborník se během kariéry vyhýbal velkým gestům. Dnes žije ve Františkových Lázních, kde provozuje své sanatorium. Pohybuje se spíše v ústraní, ale svými výsledky se natrvalo zařadil mezi nejlepší trenéry české fotbalové historie.