V období komunismu strávila několik let ve vězení. Po listopadu 1989 se zasloužila o řešení otázek odškodnění politických vězňů a podílela se na přípravě legislativních návrhů v této oblasti. To je ale jenom velmi kusá vizitka dlouholeté předsedkyně Konfederace politických vězňů (KPV) Naděždy Kavalírové, která slaví 13. listopadu své devadesátiny.

Studovat medicínu ji zakázali

Její mládí poznamenala německé okupace. Po skončení druhé světové války se rozhodla studovat medicínu, ale po takzvaném Vítězném únoru musela ze školy odejít. Důvodem bylo její působení v orgánech Československé strany národně socialistické a rovněž účast v protestním pochodu studentů na Pražský hrad 25. února 1948.

Po vyloučení ze školy pracovala Kavalírová jako zdravotní sestra v jáchymovských uranových dolech. V roce 1956 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu k pěti letům odnětí svobody. Podmínečného propuštění se dočkala o tři roky později díky žádostem, které nepřetržitě podával její otec.

Od roku 2003 v čele Konfederace

Po návratu z vězení pracovala nejprve v dělnických profesích. V roce 1968 nastoupila jako řadová pracovnice na ministerstvo práce a sociálních věcí. Později působila na právním odboru předchůdce dnešní České správy sociálního zabezpečení a v první polovině 90. let byla zaměstnána v odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti.

V roce 1990 se stala místopředsedkyní Konfederace politických vězňů a od roku 2003 stojí v jejím čele. Od prosince 2007 do letošního ledna rovněž předsedala Radě Ústavu pro studium totalitních režimů.

Má i řadu svých odpůrců

V uplynulých letech se Naděžda Kavalírová několikrát stala předmětem kontroverzí a má i mezi politickými vězni některé hlasité odpůrce. Například v říjnu 2008 odmítla dcera účastníka protinacistického odboje Josefa Mašína převzít v přítomnosti Kavalírové státní vyznamenání pro svého otce. Jako důvod uvedla pracovní činnost Kavalírové v období normalizace i její údajnou „neznámou minulost“. Někteří jí vyčítali, že v řadách KPV údajně tolerovala bývalé příslušníky StB.

Kavalírová pochybnosti o své minulosti jednoznačně odmítla. Stejně tak vždy popírala, že by jako předsedkyně Konfederace politických vězňů potlačovala své názorové oponenty, což jí část členů konfederace vytýkala.

V minulosti už obdržela Svatováclavskou medaili, Medaili cti a vděčnosti Společnosti Jana Masaryka. V roce 2006 pak převzala Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv.

Co mají společného komunisté a kůrovec
aneb Z výroků Naděždy Kavalírové
* „Ztratit svobodu je jednoduché, vybojovat svobodu je těžké, a jak se ukazuje, udržet svobodu je daleko nejtěžší.“
* „Na naplnění představ, které se zrodily na Národní třídě v roce 1989, stále čekáme. Věřím ale, že v této zemi přece jen zvítězí nezkompromitovaná společnost.“
* „Proč dávám do souvislosti komunisty a kůrovce? Mají přece mnoho společného, vždyť jde o stejnou zákeřnost a bezohlednost, se kterou ničí vše živé, co se jim postaví do cesty.“