Ve věku 95 let zemřel brigádní generál, válečný pilot Miroslav Štandera z Plzně. Za války létal ve Francii i Velké Británii. Po událostech v roce 1948 uprchl z Československa zpět do Anglie, kde ve službách RAF působil ještě sedm let. Do Plzně se vrátil v roce 1994.

I ve vysokém věku Štanderu letadla a letiště lákala. "Každý pilot létá. A když někdo začne, tak neskončí do smrti," řekl loni v září na letišti v Plzni - Letkově, kde mu piloti z Plzeňska i armádní letci připravili předčasnou oslavu pětadevadesátých narozenin. Přestože od jeho aktivní kariéry pilota uplynula už desetiletí, na svou příslušnost k letectvu byl stále hrdý. Oslavu s přelety armádních proudových letounů L-159 Alca a přehlídkou dalších letadel si tehdy viditelně užíval. "Jsme sprostá banda, občas si vynadáme, ale přesto je mezi námi něco jiného, my jsme my," řekl tehdy.

Jak při oslavě na letišti řekl Bohuslav Dvořák z generálního štábu Armády ČR, Štandera byl jeden ze dvou posledních žijících českých pilotů, kteří prošli celou druhou světovou válkou včetně kampaně ve Francii, a jeden z hrdinů, na které jsou čeští vojenští piloti dodnes hrdí.

Štandera se narodil 5. října 1918. Do československého vojenského letectva vstoupil dobrovolně v roce 1936 a stal se vojenským pilotem. Po okupaci nacisty odešel v roce 1939 do Francie. Při leteckém souboji utrpěl zranění a byl evakuován do Anglie. I zde se účastnil bojových operací jako pilot RAF, později jako instruktor a noční stíhač. Vykonával noční hlídkovou činnost v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky a účastnil se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Při bojové činnosti nalétal 1320 hodin.

Po válce se Štandera vrátil do Československa, komunistický režim ho ale po převratu od letectva vyhodil. Podařilo se mu utéci zpět do Anglie, kde sloužil v RAF do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem a opravoval čajové konvice. Po odchodu do důchodu se přestěhoval v roce 1983 do Bavorska, v roce 1994 se vrátil do Plzně, kde žil u dcery. Za svou činnost získal řadu ocenění, včetně dvou Československých válečných křížů a tří Československých medailí Za chrabrost, dostal také čestné občanství města Plzně.