Po smrti šíleného císaře Nerona upadla Římská říše do chaosu a během roku se v jejím čele vystřídali čtyři císaři. Až desetiletá vláda toho čtvrtého – císaře Vespasiana, který zemřel 24. června roku 79, přinesla impériu klid. Flavius Vespasianus, jemuž Řím vděčí též za řadu památek, včetně slavného Kolosea, založil podle některých pramenů i pevnost Vindobona (dnes Vídeň). Proslul ale i jedním slavným výrokem – "peníze nesmrdí".

Vládou Vespasiana, označovaného též za římského císaře s největším smyslem pro humor, začala též éra, v níž jen málokterý císař pocházel z řad staré římské aristokracie. Vespasianus si vydobyl postavení vojenskými úspěchy, mimo jiné potlačil povstání v Británii a Galileji.

Po nástupu na trůn musel zejména revitalizovat státní finance, například zavedl prodej veřejných úřadů tomu, kdo nabídl nejvyšší cenu, či zvýšil daňovou zátěž. Kuriozitou bylo i zdanění veřejných záchodků, respektive moči, kterou si kupovali řemeslníci jako zdroj amoniaku využívaného k čištění bílých tóg. A když se Vespasianův syn Titus pohoršoval nad touto daní, dal mu prý císař přičichnout k minci, aby se syn přesvědčil, že "peníze nesmrdí". Do italštiny po císaři vešel i název pro pisoár: italsky vespasiano.