Na jaře roku 863 přišli na Velkou Moravu slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj. Bratři ze Soluně, které povolal velkomoravský kníže Rostislav, vedli bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak základy církve na Velké Moravě. Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti všech slovanských národů a položila základy české státnosti. Jejich památka byla původně v březnu, v roce 1863 byla pro české země a Slovensko Piem IX. stanovena slavnost na 5. července, na stejný den připadá státní svátek.

Hlavním úkolem Cyrila (Konstantina) a Metoděje bylo vzdělat dostatečný počet tuzemských kněží. Obtížnou výuku v latině nebo řečtině obešli tím, že vyučovali v domácím jazyku (staroslověnštině), pro který Cyril vytvořil vhodné písmo (hlaholici) a do něhož přeložili části bible i právní texty. Staroslověnštinu užívali i jako jazyk liturgický. Svoji misi bratři ukončili v roce 867. Mladší z bratrů Cyril zemřel v roce 869 v Římě, Metoděj v roce 885 na Moravě.

Na Moravě byli oba věrozvěsti uctíváni jako patroni již ve 14. století, centrem úcty se stal cisterciácký kostel na Velehradě. V roce 1863 byli prohlášeni za patrony všech slovanských národů, v roce 1880 byli oba oficiálně svatořečeni a papež Lev XIII. také vyzdvihl zásluhy obou bratří a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev. Ve Všeobecném římském kalendáři je dnem jejich památky 14. únor (den Cyrilova úmrtí), pravoslavná církev je uctívá 24. května (údajný den jejich příchodu na Moravu). Svátek Cyrila a Metoděje je kromě Česka státním svátkem například i na Slovensku (5. července) a v Bulharsku (24. května).